Akutní katarální laryngitida je zánět hrtanu. Průběh je relativně mírný a po krátkém prodromálním období se objevuje rýma a mírný kašel nebo na pozadí horečky chraplavý hlas a štěkavý kašel. V některých případech může dojít k inspiračnímu stridoru, velmi vzácně ke změnám dýchání. Ve většině případů je původcem virového původu, přičemž nejčastějším původcem je virus parainfluenzy. Akutní laryngitida je součástí syndromu krupice. Pravý záškrt je záškrt hrtanu, všechny ostatní infekce hrtanu jsou definovány jako pseudokrup (neboli záškrt).
Subchordální laryngitida (pseudokroup v užším slova smyslu), postihuje děti od 1 do 3 let, průběh je následující: po pár dnech rýma, suchý kašel, někdy chraplavý hlas, dítě se v noci náhle probudí s dýchacími obtížemi, štěkavý kašel, vyděšené . Kondice projde v hodinách poté se může opakovat znovu, v následujících dnech.
Hrtan a průdušnice jsou úzce související struktury a v některých případech zánět zahrnuje i začátek průdušnice. Když pak infekce sestoupí do spodních částí průdušnice a průdušek, rozvine se akutní laryngotracheobronchitida. Jeho začátek je akutní a může se objevit horečka, změna hlasu, chraplavý kašel a katarální změny v nosohltanu. Děti jsou v dobrém až mírně poškozeném celkovém stavu, s inspirační dušností a při auskultaci se může objevit pronikavý suchý pískavý chrapot.
Těžké proudění akutní stenózní laryngitida může postihnout všechny věkové skupiny. Vyvíjí se s ním fibrinózní hnisavý zánět, ve kterých se tvoří i membrány, které vedou ke vzniku stenotických oblastí podél průběhu průdušnice a průdušek. Klinicky začíná jako akutní tracheobronchitida, sestupem infekce, zesílením inspirační dušnosti (objevení se velmi obtížného dýchání), rychle se rozvíjí respirační selhání, v pozadí výrazný febrilně-intoxikační syndrom. Dítě má vysokou horečku, je malátné, obtížně přijímá potravu a tekutiny ústy.
Epiglottis je extrémně vzácný stav, kdy zánět postihuje epiglottis, malou strukturu u vchodu do hrtanu, která při polykání uzavírá vchod do průdušnice. Viník je téměř vždy Haemophilus influenzae typu B, proti kterému dostávají kojenci vakcínu již v prvních 6 měsících po narození, v rámci vícesložkové hexavalentní vakcíny. Dobrá proočkovanost drasticky snížila počet případů, průběh epiglottis je fulminantní, s rychlým rozvojem respiračního selhání. Dítě se náhle probudí, zaujme nucenou polohu v posteli a hlavička je odhozena dozadu. Kvůli potížím s polykáním mohou z úst vytékat sliny, řeč je obtížná – dysfonie, až úplný nedostatek hlasu.
O diagnóze u každého ze stavů je nejprve orientační anamnéza a dále fyzikální nález při vyšetření. Podle závažnosti a stavu se hodnotí přínos přímé laryngoskopie a doplňkových laboratorních vyšetření – kompletní krevní obraz a mikrobiologická vyšetření (nejčastěji sekrece z krku). Původcem je ve většině případů virus, nejčastější je virus parainfluenzy (v 60 % až 90 % případů), u epiglotitidy je třeba zvážit H. Influenzae.
Reference:
1. Diferenciální diagnostika epiglotitidy, Sandra G Gompf, MD, FACP, FIDSA; Šéfredaktor: Jeter (Jay) Pritchard Taylor, III, MD
2. Akutní laryngitida, Rahul K Shah, MD, FACS, FAAP; Šéfredaktor: Arlen D Meyers, MD;
3. Klinická pneumologie v dětství, ed. Raikov, ed. Prof. T. Šmilev
